Doposud u vás všechno bylo v pořádku a váš malý poklad miloval společnost jiných lidí? Bylo mu jedno, kdo si ho pochoval. Bez problému jste ho mohla nechat v ohrádce a uklidit si celý byt, osprchovat se a uvařit oběd. Jenže jako mávnutím kouzelného proutku je všechno jinak. Vaše děťátko nedokáže vydržet ani minutu bez vaší přítomnosti. Jakmile opustíte místnost, nebo si ho do rukou vezme někdo jiný než vy, okamžitě spustí srdcervoucí pláč. Separační úzkost se dostavila. Ale co s tím?
Proč tomu tak je?
Separační úzkost patří k přirozenému vývoji vašeho dítěte. Většinou se projeví v období mezi 8. a 12. měsícem věku. Dítě si v tomto období vytváří citové pouto k nejbližším osobám a také se začíná postupně formovat jeho osobnost. Tato fáze je pro děti velice důležitá. Díky ní si totiž začínají postupně uvědomovat své místo na světě a kam vlastně patří. Kojenci a batolata žijí pouze přítomností a nedokáží vnímat budoucnost. Proto nechápou, že když na chvilku odejdete, vrátíte se zase zpět. Začnou plakat a volat vás.
Jak bylo řečeno výše, nejčastěji se poprvé se separační úzkostí setkáme v období mezi 8. a 9. měsícem věku vašeho miminka, ale může to být i dříve. Délka trvání je individuální – u někoho může trvat týden, u někoho několik měsíců. To vše se odvíjí od věku dítěte, charakterových vlastností a též se zde promítají i předchozí zkušenosti z odloučení.
Jaký může být spouštěč separační úzkosti?
- odloučení od rodičů
- odložení do školy, školky, …
- změna rodinných poměrů (rozvod)
- stěhování se
- nový přírůstek do rodiny
Separační úzkost a její fáze
Anglický psychoanalytik John Bowlby společně s Mary Ainsworthovou sepsali teorii citové vazby, která řeší citové přilnutí dítěte k matce nebo blízkým osobám. Tato teorie byla poprvé vyřknuta už v roce 1969, dodnes však patří k nejvlivnějším ve vývojové psychologii. Bowlby také pojmenoval tři základní fáze separační úzkosti:
- fáze protestu
- fáze zoufalství
- fáze odpoutání od matky
Fáze protestu může trvat od několika hodin i po dny. Projevuje se pláčem a křikem ve chvíli, kdy se matka nebo jiná blízká osoba ztratí z dohledu.
Při fázi zoufalství dítě už plakat přestává a uzavírá se do sebe. Bývá apatické, nemluvné, přestává jíst a pít. Ztrácí naději v návrat blízké osoby.
Třetí fáze odpoutání od matky představuje pomyslné uzdravení se. Dítě se začíná chovat normálně a je schopné vytvořit si pouto i s jiným dospělým. Je ale nutné mít na paměti, že při delším odloučení od matky si může dítě nést určité trvalejší psychické následky. Proto pamatujte, že ty nejmenší děti by se takovému stresu měly vystavovat co nejméně.
Jak se separační úzkost projevuje?
Je to fyziologický jev, který bývá nejčastěji spojován s těmito projevy: úzkost, zoufalý křik, hysterický pláč či dokonce agresivní chování. Pokud se vaše dítě nachází v tomto stavu, je velice těžké ho jakkoli uklidnit. Dítě totiž prožívá pocit, že se mu hroutí celý svět.
Co s tím?
Smiřte se s tím, že každé dítě si tímto obdobím musí projít. Je to přirozená součást jeho vývoje. U některých dětí se to projeví více, u některých to třeba ani nepoznáte. Odborníci se shodují na tom, že je dobré dítě od mala postupně připravovat na odloučení od matky a zvykat ho i na jiné osoby. Pokud se zrovna nacházíte v období separační úzkosti, je důležité vašemu dítěti věnovat dostatek času, lásky, pochopení a fyzického kontaktu.
5 tipů jak na separační úzkost
- Odloučení od dítěte byste měli postupně trénovat hned od jeho narození, a to od kratších intervalů, po ty delší
- Pokud odcházíte, dítě by mělo být v dobré náladě. Zbytečně odchod neprodlužujte a nevysvětlujte.
- Nikdy neodcházejte bez rozloučení.
- Na osobu, se kterou dítě zůstává v nepřítomnosti rodičů, by si mělo pomalu zvykat. Ideálně s ní trávit čas v místě, které důvěrně zná.
- Pokud necháváte dítě samotné v neznámém prostředí, nezapomeňte mu přibalit do batůžku jeho oblíbenou hračku.
Zanechte komentář
You must be logged in to post a comment.